Černobyl

 

V červnu jsme poznávali krásy Ukrajiny. Na Ukrajinu se dnes 10. 10. znovu vracíme, tentokrát do Kyjeva a do Černobylu. Podíváme se, jaké následky může mít nezodpovědný postoj nás lidí, když se snažíme spoutat nespoutané a když tomu ještě pomůže nešťastná náhoda, jak se změnilo za pár sekund jedno z bývalých nejkrásnějších měst východního bloku na spoušť. Na místě jsme se dozvěděli, že moc nechybělo a celá Evropa by byla neobyvatelná. Za co můžeme děkovat lidem, kteří položili svůj život za záchranu ostatních.

Myslím, že není lepší místo, kde si můžeme uvědomit, že nic na tomto světě není věčné a zaručené, zastavit se a zamyslet se nad otázkou proč? – na kterou nám už v tomto případě nikdo nezodpoví.

Do obce Slemence se vydáváme autem. Auto necháme na Slovenské hranici a již na Ukrajinské nás čeká známý, který nás odveze na vlakové nádraží v Užhorodu. Protože cesta je dlouhá, jeli jsme přes noc v lůžkovém vozu.

Ráno jsme se probudili před Kyjevem. Paní průvodčí nám na dobré ráno uvařila kávu a čaj. A tak se již ve vlaku připomeneme, jací jsou Ukrajinští lidé dobrotivý a milý.

Dnes je v plánu poznat Kyjev. Navštívili jsme chrám sv. Vladimíra,  sv. Sofie, Zlatou bránu a také jsme využili plavbu lodí po řece Dněpr. Po pravé straně byl vidět komplex Kyjevskopečerské Lávry, socha Matka-vlast, Sofijský chrám, to vše krásně na vršcích. Po levé straně jsou písčité pláže, kde obyvatelé Kyjeva si chodí odpočinout.

Emočně silné byla pro nás návštěva Majdanu Nezaležnosti, kde se nejen v roce 2014 konala revoluce. Janukovyč se snažil tyto protesty násilně potlačit, v únoru 2014 bylo zabito více jak 80 lidí. V dlažebních barikádách, měli oběti demonstrace fotografie. Na některých barikádách byli ještě stopy krve. V tichosti jsme si prohlédli tyto fotografie a vydali se z tohoto místa, kde byla cítit ještě negativní energie.

Jaký dojem na nás zanechal Kyjev? Všichni jsme se shodli na tom, že je to krásné město s rozlehlými parky a neskutečně spoustou zeleně a s krásnými památkami. Pokud budeme mít možnost, určitě se do Kyjeva vrátíme.

Ráno před hotelem na nás čekal minibus, s kterým jsme jeli do Černobylu. V autobuse jsme si prohlédli dokumentární film o Černobylu, a tak jsme se již naladili na toto místo, kde strávíme dva dny. Dva dny v Černobylské zóně. K dispozici jsme měli českého průvodce, a tak nám nic neuniklo. Navštívili jsme opuštěné domečky ve vesničkách, Černobyl a Pripjať. Pripjať bylo bydlištěm pro 50.000 obyvatel.  Navštívili jsme bazén, kino, fotbalové hřiště, vězení, zábavní park, hasičárnu, nemocnici a vyšli jsme 16 patrovou budovu, kde jsme měli krásný výhled na Pripjať, Černobyl a Bělorusko.

Protože se v Zóně daří zvířatům, zahlédli jsme lišku, koně Převalského a divoké psi.

Noc jsme poté strávili v ubytovně v Černobylu. Nedoporučili nám vycházet v noci ven. Proč jsme zjistili, z bezpečí našeho pokoje, kde jsme z venku slyšeli divné zvuky vlků a psů.

Ráno jsme se vydali vstříc k dalšímu poznávání. Navštívili jsme radar Duga, který byl v letech studené války přísně utajovaný. Stavba měří přes 140 metrů na výšku a na šířku

má kolem 750 m. Je to ohromující stavba. Jen kolem málokteré stavby panuje ještě dnes tak obrovské množství nejasností jako kolem tohoto radaru, který si v historii vysloužil přezdívky Oko Moskvy či Ruský datel.

Poté jsme šli navštívit místo katastrofy v roce 1986, kde již stojí nový sarkofág, kde zdravíme dělníky, kteří zde pracují. Bereme dozimetr a zjišťujeme, že radiace není už tak vysoká.

Na konci projdeme velkým dozimetrem, který měří radiaci. Zjišťujeme, že můžeme v pořádku domů. Plný zážitků se vydáváme zpět domů vlakem, kde se opět vyspíme.

 

 

 

 

 

 

Černobyl

Přidat komentář